Nechápu, když lidi lpí na autě, se kterým skoro nejezdí..

″Připadá mi, že sdílená ekonomika vytváří generaci rozumnějších lidí,″ říká Jan Zdrha, jeden z prvních lidí, kteří v Česku začali nabízet svoje auto ostatním. A protože sám vytváří mobilní aplikace, které stojí často na datech od spousty lidí, zajímá ho sdílená ekonomika a její výhody už dávno.

Proč jste se rozhodl začít svoje auto sdílet přes HoppyGo?

Protože ho v týdnu v podstatě nepoužívám. A když jsem na podzim měnil gumy, říkali, že je potřeba, aby to auto často jezdilo, protože namrzají brzdové kotouče. Tak mi přišlo zbytečné, aby přes týden stálo a čekalo na pátek, když ho můžu půjčit někomu, komu se zrovna bude hodit. Proč ho nesdílet s dalšími lidmi? Je to podle mě dobrá myšlenka utvářející komunitu lidí sdílejících můj názor, že je zbytečné lpět na autě, se kterým většinou času ani nejezdíte. Navíc HoppyGo je začínající firma a já sám jsem dostal spoustu podpory jako začínající podnikatel, tak to beru prostě tak, že to dělám trošku pro sebe a vám se to zároveň taky hodí. Takže takové win-win.

Nevymlouval vám to někdo? Víte, co se říká: ″Ženy a auta se nepůjčují.″

Já mám asi ženy ve svém hodnotovém žebříčku trošku jinde než auto. Ten rozdíl mi připadá celkem velký. Nevidím v půjčování žádný problém a hlavně věřím tomu pojištění, v případě nějaké větší škody. Proto z toho nemám obavy. Auto je samozřejmě dražší než propiska, ale pořád je to jenom věc. To, že v tom autě bude sedět někdo cizí, to je mi tak nějak jedno. A nějaké opotřebení časem beru jako přirozený jev.

Takže se dá ještě lidem věřit?

Určitě. Chtějí věci sdílet a zároveň, když mají půjčené třeba zrovna to auto, chovají se k němu ohleduplně a nebudou vám s ním schválně jezdit po poli nebo tak něco. Protože znáte toho konkrétního člověka, předal vám klíčky a vy mu je pak zase budete vracet. Líbí se mi ten lidský přístup.

Deset let, co žijete v Praze, jste se bez auta obešel. Proč jste si ho vlastně tak najednou koupil?

Vždycky když jsem potřeboval někam jet, půjčoval jsem si auto z půjčovny. Pak jsem si to ale spočítal a došlo mi, že už to vlastně přesáhlo tu hranici, kdy se mi to vyplácelo. Tohle auto mě stojí šest tisíc na úvěru a to už vycházelo tak nějak podobně, když jsem si auto půjčoval třeba třikrát do měsíce v půjčovně. Proto mi přišlo výhodnější koupit si ho sám a nemuset se na nic vázat.

Proč jste se rozhodl pro hybridní pohon?

Jsem vzděláním technik, líbila se mi ta technologie. Když brzdíte, auto si akumuluje brzdnou energii do baterie a využije ji například při rozjezdu nebo aby udrželo vůz v pohybu. Pokud je elektřiny dostatek, vypne se spalovací motor. Využíváte jinak nevyužívanou brzdnou energii. Samozřejmě tam hrál roli i ekologický faktor.

K čemu ho tedy nejčastěji využíváte?

Buď na návštěvy k rodičům na jihu Čech, nebo na různé výlety. Ty byly vlastně hlavním důvodem, proč jsem si auto pořídil. Dává mi to možnost se třeba i náhle rozhodnout a kdykoli vyrazit. Zkrátka a dobře už nemusím vstávat v šest ráno, když si náhle usmyslím, že chci jet do Krkonoš. Teď jednoduše sednu do auta a vyrazím. Spojuje to pohodlí a možnost volby.

Nemalujete si, že to takhle bude pořád? Nezpohodlníte teď, když tu možnost máte, a nezačnete jezdit denně?

Snažím se přehnané pohodlnosti zabraňovat. Vlastně mi i dost vyhovuje, že mám díky parkovacím zónám auto zaparkované ne úplně blízko bytu. Beru to jako výhodu. Pokud by mi ta cesta zabrala méně času než těch patnáct minut k autu, nepovažuji za správné jet tam autem a raději si sednu na metro. Teď si tedy plánuji přepsat trvalé bydliště, tak snad mě to pak nebude lákat víc, když budu mít auto před domem.

Využíváte sdílenou ekonomiku ještě nějak jinak?

Přemýšlel jsem o Airbnb, ale nakonec jsem našel stálé spolubydlící, tak z toho sešlo. Používám Uber zatím jako zákazník, ale chtěl bych teď začít i sám jezdit. Seznámit se s městem a řídit jako opravdový Pražák. Zajezdit si i ve městě. Občas ještě vozím lidi přes BlaBlaCar. Co mě na obojím baví, je právě ta komunikace s lidmi, které nemám vzhledem ke své práci úplně nejvíc. Zdá se mi, že si to vlastně snažím kompenzovat tímhle způsobem.

Čím se živíte?

Mám to rozdělené mezi dvě práce, půl týdne pracuji jako integrační architekt a spolupracuji na několika projektech pro jednu telekomunikační společnost. Pak dodávám aplikaci na kontrolu kvality pro velkoobchod s potravinami. Všechno zboží u nich prochází kvalitativní kontrolou a do té mojí aplikace se pak zadávají výsledky. Mají tam třeba zadáno, jak má vypadat která odrůda jablek, a to pak hodnotí a zaznamenávají. Občas se to samozřejmě protne a člověk musí být myšlenkově na dvou místech najednou a řešit v jednu chvíli problémy z jedné práce, když má mozek přepnutý na tu druhou. Ale zatím mi vyhovuje mít to takhle rozdělené, jednu takovou stálejší práci a to druhé tak trochu i pro radost.

Aplikace HoppyGo je zdarma!

HoppyGo právě startuje v Praze